Talentované děti se od
ostatních vrstevníků odlišují v nezávislosti myšlení a
chování, bystrostí. Jsou individualisté a v kolektivu ostatních
dětí jsou často osamoceny. Vyžadují nové, pro ně neznámé činnosti,
ve kterých se mohou zdokonalovat a které je uspokojí.Ve chvíli, kdy
je nabízená aktivita nezaujme, jsou nespokojené, znuděné a umí to
dát patřičně najevo. Nezkušenému člověku se může takové dítě
jevit jako rozmazlené, neukázněné a nepřizpůsobivé. To je však
veliký omyl! Dítě se svým chováním pouze dožaduje smysluplné náplně
svého času. Zde bývá často problém s nepodnětným prostředím a
nepochopením učitelů.
Mimořádně nadané děti
potřebují hodně podnětů a prostoru pro svoji zvídavost, zvědavost
a tvořivost. Často se mezi svými vrstevníky nudí, protože je
rychlejší, mají vynikající paměť a jsou schopny rychlého
rozhodování.
Nadprůměrné děti se
často učí tak, že se zajímají o určité téma a přestanou teprve
až jeho obsah vyčerpají. Mají vnitřní motivaci, dokáží se dozvědět
neuvěřitelné množství často složitých a odborných informací.
Dokáží si zapamatovat velké množství údajů i bez opakování. Po
vyčerpání jednoho tématu se věnují dalšímu, které je zaujme. |