| Dotaz: Máme s manželem
první dítě a hned jsme dost silně narazili v otázce jeho výchovy.
Muž si myslí, že neuškodí dítě občas plesknout či mu dát malý
výprask. Ale já jsem proti fyzickým trestům a snažím se dítěti
vysvětlovat, co je špatně. Pokud provede něco v přítomnosti otce,
ten ho hned plácne. Prý si tak lépe zapamatuje, co nesmí dělat.
Odpověď: Zažíváte
to, co řada jiných rodičů, zvláště u prvního dítěte.Máma je
ten, kdo chlácholí, řeší problémy domluvou a citově. Otec vidí věci
racionálně a moc se s jejich řešením "nepáře". Podstatné
je, abyste si společně stanovili měřítko toho, co je samozřejmé a
co není, s ohledem na citovou a rozumovou vyspělost
vašeho dítěte. Není dobré na toto téma s dětmi diskutovat jako s
dospělým. To přináší dětem do života zmatek a nejistotu, protože
na většinu rozhodnutí nejsou ještě zralé. A plácne-li muž syna a
je-li to v rámci základních pravidel a též v únosné, tolerantní
míře, je to jen tátovský přístup. Dítě se naučí zacházet s mužskou
a ženskou autoritou, což bude v životě potřebovat. |
